Zvěřina

Krmíme maso předevšim z vysoké, nikdy nedávám syrového divočáka¹. Oproti masu z domácích zvířat má vyšší obsah minerálních látek a vitamínů skup. B. Je vhodná při dietách (zejména rekonvalescenčních) – je velmi dobře stravitelné (díky nízkému obsahu tuku).

Zvěřinu beru veterinárně kontrolovanou, z nějakých pochybných zdrojů nebo nekontrolovanou bych neriskla (především kvůli parazitům).

¹ Aujezskyho choroba (pseudorabies)

Pro popis choroby, průběh a některé další informace doporučuji použít Wikipedii, kde je toto téma poměrně podrobně zpracováno. Jen ve zkratce - jedná se o infekční virové onemocnění příbuzné vzteklině, přírodním rezervoárem choroby je v České republice populace divočáků. Prasata jsou schopná Aujezskyho chorobu přežít, jejich tělo umí vytvářet protilátky. Psi jsou k nákaze vnímaví, člověk ne. Nejinfekčnější je dýchací soustava prasete, ale pokud byla tato soustava při ulovení prasete poraněna, může se virus krví dostat do celého prasečího těla, infekční pak je kterákoli část.

Přenos na psa většinou probíhá pozřením syrového prasečího masa, krve nebo vnitřností. Uvařením se virus spolehlivě zničí. Většinou k přenosu nedojde při "kousnutí" prasete (například na naháňce), k přenosu je třeba většího množství "infekčního materiálu". Pro psa je onemocnění bez výjimky smrtelné, inkubační doba jsou tři až čtyři dny, onemocnění je velmi rychlé, do týdne pes uhyne.

Podle posledních informací, které byly zveřejněny v létě 2012, má 35-38% divočáků v ČR v těle protilátky na tuto chorobu. Znamená to, že tuto chorobu buď prodělali, nebo protilátky získali od své matky v prenatálním období nebo mateřským mlékem. Neznamená to tedy, že je tolik prasat infekčních, počet takových jedinců je mnohem menší, protože prase je schopné přenést Aujezkyho chorobu pouze po dobu 4-6 týdnů v období, kdy u něj tyto choroba akutně probíhá. Tento stav lze zjistit virologickým vyšetřením, které je ale poměrně drahé (v řádu tisíců korun), takže se na rozdíl od testu na protilátky - serologického vyšetření (které stojí pár desítek korun) - neprovádí rutinně.

Počet jedinců s protilátkami se ale stále zvyšuje, což ukazuje i na zvyšování počtu akutně nemocných a tedy infekčních prasat. Kvůli tomuto stavu byly zrušeny některé akce, například honičské zkoušky pořádané Klubem chovatelů honičů, myslivci začínají chodit na naháňky raději bez psů. Pracuje se na vývoji a výrobě vakcíny, pak bude možné psy proti Aujeszkyho chorobě očkovat.

Doporučuji vyhnout se místům, kde probíhaly společné hony na černou zvěř, a kde by mohly být po ulovených kusech zbytky krve nebo vnitřností (což je sice zakázané, ale ne všichni dodržují pravidla). Také doporučuji mít svého psa v lese neustále na očích, aby si ten infekční materiál někde neopatřil například ulovením nemocného selete. Pochopitelně nedoporučuji používat maso divokých prasat ke krmení zasyrova, takové maso je potřeba vždy uvařit. Nespoléhejte na to, že jste maso získali ze zdroje, který je primárně určen pro lidskou spotřebu, člověk se nemůže nakazit, a proto není důvod maso právě z takových zdrojů jakkoli kontrolovat, nehledě na cenu vyšetření, která by cenu masa zvedla na dvoj až trojnásobek toho, co je běžné.

Maso domácích prasat, které pochází z českých velkochovů, je bezpečné, Česká republika byla uznána prostou nákazy Aujezskyho chorobou. Určité riziko ale hrozí u masa, které pochází z domácích, především vesnických zdrojů, které nejsou proti nákaze tak dobře uzavřeny, jako průmyslové velkochovy. Pro domácí zabíjačky proto platí stejná pravidla, jako pro maso divočáků. U masa, které pochází ze zahraničí, je velmi těžké byť jen odhadnout míru rizika, kvůli fatální povaze onemocnění je lépe být raději obezřetný a zbytečně neriskovat. Existuje množství jiných druhů masa, kterými může být pes krmen, vepřové maso pes ke svému životu nijak nepotřebuje.

Zuzana Mašková, www.clovekpritelpsa.cz